Nejstarší údaj o Hričově pochází už z roku 1208. Je však pravděpodobné, že kamenný hrad postavili na místě staršího hradiště. Nově vybudovaný hrad měl poměrně malé rozměry, protože strmý a neobyčejně členitý skalnatý hřbet neposkytoval prostor pro větší stavbu.
Hričov získali koncem 13. století i s nedalekou Lietavou Balašovci. Jejich úhlavní nepřítel Matúš Čák Trečiansky během svého tažení Povážím dobyl a obsadil Balašovcům nejen Hričov, ale i Lietavu, Budatín a Starhrad. Své majetky získali Balašovci zpět až po Matušově smrti roku 1321. Ale už od poloviny 14. století byl zpět v královských rukou. Časy rozmachu prožíval hrad, když král Zigmund Lucemburský uděloval města a hrady své manželce Barboře. Královna získané hrady nechala opravit a obsadila je svou posádkou. A přesto se i takto zabezpečeného Hričova zmocnil husitský kapitán Mikuláš Švidrigal. Od husitů dobyl hrad zpět až Blažej Maďar, velitel Čierného pluku. Další kapitolu dějin v historii hradu psal vlivný rod Podmanických. Když zemřel Blažej Podmanický, zaujal neoprávněně hrad žoldnérský kapitán Viliam Tettauer. Po jeho smrti se situace zkomplikovala natolik, že na hrad si dělali nárok jeho potomci. Protože nebyli jediní, kteří si uplatňovali svoje práva na hradní panství, nastala nekonečná tahanice Podmackovců o tento majetek. Situaci "vyřešil" panovník Ferdninand I. a hrad udělil Michalovi Imrefimu, který též jistou dobu na hradě pobýval.

Podmanický však neposlouchal a hrad nevydal. V zápětí na to ho král odsoudil ke ztrátě hlavy a majetku, současně nařídil, aby uvedli nového majitele na hrad. Drsný Rafael Podmanický tento rozsudek vůbec nebral na vědomí. Zatím co se úředník královské komory marně snažil uvést nového majitele, právník Podmanických podrobně studoval jejich rodový archiv. Nakonec vítězoslavně dokázal listinou z roku 1468 Ferdinandovi I., že Hričov skutečně patří Podmanickým. Rok nato obávaný Rafael Podmanický zemřel bezdětný a tím končí kapitola tohoto rodu. Tentokrát pověřila královská komora správu hradu grofku Annu Likarku. V jejich službách působil jako správce panství Jan Kilian, italský stavitel pocházející z Milána.

V době jeho pobytu na hradě byly ještě vykonány stavební úpravy a s odchodem Likarky začal hrad upadat. Předseda královské komory František Turzo odkoupil hrad s úmyslem zvelebit ho. Jenže přestavba Lietavského hradu a Bytčianského zámku, vedená Kilianem, ho natolik finančně vyčerpala, že na údržbu Hričova mu nezůstali žádné prostředky. Těžko přístupný a málo pohodlný hrad už nevyhovoval nárokům na ubytování, ani moderním vojenským požadavkům a tak začal v průběhu 17. století pustnout. Tečku za historií hradu udělali hajdusi, kteří nedostatečně chráněný hrad vyrabovali a zdemolovali. A teda za necelých 400 let se hrad Hričov, jeden z nejstarších na Pováží, proměnil v romantickou ruinu ......

Autor textu
V rámci projektu "Odklínání hradů" zhotovil © Slovenský skauting - Ústředí, Pražská 11, 811 04 Bratislava, ustredie@scouting.sk, tel.02/57297305, Projekt Odklínání Slovenských hradů je realizovaný dík podpoře z Nadačního fondu Západoslovenské energetiky a Nadace Pontis. Autor textu Miroslav Slámka