V pohoří Hohe Wand je více než tucet zajištěných cest. Jsou však buď velmi lehké jako Völlerin, Wagnersteig, Springlessteig, soutěsky Kleine a Grosse Klause či Drobilsteig s obtížností A max. A/B nebo sice technicky náročnější jako Waerihgersteig, Wildenauersteig, Ganghofersteig či Bluspur, ale poměrně krátké, pouze s 50 až 100 metrů převýšení. Vyjímku tvoří zajištěná cesta HTL –Steig, zřízená v devadesátých letech minulého století ke 125. výročí spolku HTL Wiener Neustadt.

Tento extrémní klettersteig svojí délkou cca 400 metrů při převýšení 300 metrů je mnohem Obtížnější a jistě uspokojí i náročné milovníky sportovně pojatých zajištěných cest. Je velmi směle veden v centrální stěně Hohe Wandu, vpravo od tzv. MILAK klettergarten k vrcholu stěn, jemuž dominuje vyhlídková plošina zvaná SKY WALK, zřízená ochranáři z přírodního parku Hohe Wand v roce 2001. K nástupu se dostaneme po tzv. Panorama Strasse s mýtem , vedoucí ze Stollhofu na náhorní plošinu Hohe Wandu. V první zatáčce této silnice se nachází velké parkoviště zvané Sonnenuhr-Parkplatz, které slouží hlavně horolezcům k nástupu do stěn, ale také paragliderům, kteří v blízkosti přistávají a samozřejmě i turistům. Při úpatí stěn vede modře značená cesta tzv. Wandfussteig, sloužící horolezcům k přístupu na nástupy lezeckých cest. I my po ní přijdeme na začátek naší zajištěné cesty HTL-Steig. Doba lezení se pohybuje mezi 1 –2 hodinami dle kondice a velikosti skupiny.

Vlastní nástup do zajištěné cesty je dosti náročný. Jedná se o skalní lezení obtížnosti 2 v délce cca 25 metrů, zajištěné pouze borháky k sebejištění. Teprve zde začíná zajištění ocelovými lany. Spodní úsek má zřejmě odradit méně zkušené a nešikovné jedince od nástupu do této velmi obtížné cesty. Cesta pokračuje přes převisy do mělkého vhloubení v prakticky kolmé stěně. Po obou stranách je náročný lezecký terén zhruba šestkové obtížnosti. Po traverzu vpravo se dostaneme na strmý pilíř s přechodem na další strmý pilíř. Obtížnost zajištěné cesty je stále C/D až D při maximální expozici. Na vrcholu druhého pilíře se dostaneme na strmý suťový terén bez zajištění ocelovými lany. Jsme asi ve dvou třetinách výstupu. V těchto místech lze vytraverzovat vlevo k nástupům cest v ÖTK ( Rakouský turistický klub) klettergarten. Je zde asi 15 lezeckých cest různé obtížnosti a také extrémní zajištěná cesta Blutspur klasifikace E.

My pokračujeme vpravo traverzem za hranu,kolem tabulky s nápisem Richters Ende. Traverzujeme postrmých plotnách prakticky ručkováním po ocelovém laně se stupy pouze na tření v exponovaných šikmých plotnách. Máme pod sebou již téměř 300 metrů převýšení a auto na parkovišti vypadá jako krabička od sirek. Dalším pokračováním exponovaného traverzu se dostaneme pod strmý pilíř, po jeho zdolání traverzujeme vlevo pod závěrečné plotny. Na závěr nás čeká opět zpestření nebo žertík tvůrců cesty – cca 20 metrů lezení po sklaním výšvihu bez zajištění lanem, pouze s několika borháky k sebejištění. Pak již staneme na vrcholu stěny a můžeme se pokochat pohledem z vyhlídkové plošiny Sky Walk, která přečnívá asi 8-10 metrů přes okraj stěny do prostoru a dává možnost vychutnat expozici lezeckých stěn Hohe Wandu. Stěna pod námi se nazývá Sonnenuhrwand.

Sestup: k parkovišti na nástupu se dostaneme po zajištěné cestě Völlerin obt. A – je to v podstatě stezka, podél níž je ocelové lano a několik dřevěných žebříků, nebo po její variantě Frauenlucke obt. A/B. Sestup trvá asi 20 minut.
Doporučená výzbroj: kombinovaný sedací úvazek, kompletní sebejistící set s dynamickou brzdou, přilba, vhodné pevné boty, pro družstvo lano pro případ nouze doporučeno.